Migrační průmysl

Ve svém článku o tom, zda potřebujeme pracovní sílu, jsem se zabýval různými polopravdami či úplnými nepravdami o tom, jak funguje migrace ekonomicky. Jak se “vaří” podivné statistiky, ve kterých ruský inženýr a somálský pastevec koz patří do stejné kategorie “imigrantů”, a jelikož příspěvek inženýra k evropské ekonomice je velký a příspěvek pastevce koz mírně záporný, v průměru to vychází stále ještě “v černých číslech”.

Milý čtenáři, znáš jistě ten vtip o tom, že když Karel měl k obědu celé kuře a Honza žádné, tak se v průměru oba zdravě najedli. Tolik statistika. Ta se dá znásilniti k čemukoliv.

Leč existuje určitá vrstva lidí, která z migrace skutečně žije a které migrace prospívá, bez ohledu na to, kolik nakonec stojí daňové poplatníky cílového státu (a to teď počítám jen peníze, ne už takové věci, jako ztráta osobních svobod a krvavý džihád na vlastních ulicích!)

Můžeme jim říkati třeba migrační průmysl.

Do migračního průmyslu patří značně různorodé skupiny. V Turecku, Lybii a dalších zemích jde o pašeráky lidí, kteří vybírají pár tisíc dolarů na osobu za to, aby migranta naložili na děravou loď a vyslali na moře. Jelikož cena je vysoká, žijí si pašeráci lidí dobře. Vynásob pár tisíc dolarů pár stovkami tisíc migrantů ročně. Získáš slušnou sumičku, za kterou si nejeden Abdul či Mahmed postavil vilku.

(Odbočka stranou – milý čtenáři – pokaždé, když vidíš “ubohého uprchlíka”, uvědom si, že za svůj transport z Afriky do Evropy zaplatil třeba padesát tisíc korun. Tolik volných peněz většina domorodců v ČR ani nemá. Je dobré to nepouštěti ze zřetele!)

Na evropské straně jsou to pak různé neziskovky a jiné organizace, které se zabývají migranty a pobírají solidní dotace k tomu, aby se jimi zabývaly co nejdéle a nejdůkladněji.

Povšimni si, milý čtenáři, že když naši předkové odcházeli v 19.století do USA, nečekala je na druhé straně žádná mašinerie, která by jim zajišťovala blahobyt a bydlení. Museli se probojovati a postarati sami. Na dnešního migranta z třetího světa čeká v EU celá armáda “profesionálů”, vesměs absolventů různých nepříliš hodnotných humanitních studií. Čím více mají uprchlíků a migrantů ke starání, tím větší budou rozpočty (hradí daňový poplatník, děkujeme pěkně) a tím více bude byrokracie bobtnat.

To ještě není vše. Jelikož s množstvím migrantů rostou etnické konflikty, vede to přímo ku vzniku různých “agentur proti rasismu”, které se zabývají tím, že pronásledují domorodé Evropany za sebemenší náznak nespokojenosti a zamořují ulice či televizní vysílání pitomou propagandou (rasismus od nově příchozích k bělochům se zásadně neřeší. Ti si to jaksi zaslouží už z podstaty věci – tolik moderní multikulturní teorie). Mnohdy dostanou od svých vlád extra pravomoci, takže z nich vzniká jakási inkvizice, paralelní policie. Takto vykvetlo ve Francii “SOS Racisme”, ve Švédsku “Centrum mot rasism” atd.

V ČR lze pozorovati podobné výlupky např. v Člověku v tísni, jehož šéf Šimon Pánek nás deklamativně vyzývá o to, abychom se “dělili o své bohatství” (brát z cizího – typický úkol každého aktivisty). Rovněž Fórum migrantů, které se na sociálních sítích zabývá tím, aby nás zmasírovalo do přijetí co největšího množství uprchlíků ze Sýrie. Různými vtipnými prohlášeními typu “Praotec Čech byl migrant” (ano, to byl – a jak to dopadlo pro předešlé obyvatele, hlupáci?).

Na jejich stránce jsem našel tento obrázek, který má nejspíš propagovati nádheru multikulturalismu.

multikulti-forum-migrantu

Bohužel pro ně, běžný Čech, který už navštívil Západ, dobře ví, že multikulturalismus v praxi vypadá takto – a nestojí příliš o to, aby se i jeho vlast “obohatila” tímto způsobem. emeute

Milý čtenáři, pravděpodobnost, že Elena Tulupova, Šimon Pánek a další takoví se vzdají myšlenky “dovážeti” co nejvíc migrantů odkudkoliv a vyložiti je tady v ČR, je asi stejná, jako pravděpodobnost, že se klíště vzdá psa, bez kterého by pošlo hladem. My všichni jsme ten pes a nejde jen o peníze. Oni totiž navíc sami sebe vidí jako velké, pokrokové a vznešené bojovníky za nádhernou věc (viz ten pitomý obrázek nahoře, který ale jeho autor určitě myslel upřímně). Dali si za životní úkol dotáhnouti ty ksenofóbní a zapšklé Čechy do multikulturního ráje, ať se jim to líbí, nebo ne, a při tom navíc zachrániti milion dětiček, kočiček a pejsků. A kdo se jim postaví, ten představuje Zlo a Zlo musí být odsouzeno, umlčeno, potrestáno a zničeno.

Žil jeden moudrý člověk, který řekl, že tyranie “dobrodějů” je ta nejhorší, protože na rozdíl od běžného tyrana se nikdy neunaví a mají ke své bezohledné činnosti souhlas svého svědomí. Ber to jako varování, milý čtenáři. Necháš-li je ovládnout českou politiku, za chvíli budeš mít z rodného města nový Baghdad a stále a znovu budou dováženi další. Jako ve Švédsku, které je už možná pro Západ zcela ztraceno.

Před pár lety jsem četl v Lidových novinách rozhovor s nějakou Češkou, která ve Francii studovala jakýsi multikulturní obor. Vrátila se domů, vybavena kvalifikací “řešit mezikulturní spory”. Trpce si stěžovala, že v ČR je příliš málo mezikulturních sporů a že nemá pracovní místo. Leč na závěr článku vyjádřila naději, že s nárůstem migrace narostou i spory a ona bude moci dělati práci, kterou vystudovala. Až mi přeběhl mráz po zádech při té upřímnosti. Že někdo klidně do novin přizná, že chce rozleptávat fungování vlastní země, aby z toho měl živobytí – to bylo sotva k uvěření.

Milý čtenáři, dávej pozor na migrační průmysl. Devastace, která po něm zbyde, se nedá řešiti snadnou rekultivací krajiny. Hnědouhelný důl můžeš zasypat a za padesát roků je tam les. Ale co uděláš s početnou komunitou muslimů, když už se ti někde etabluje? Nic, jednoho dne tě vyženou z vlastního domu. Podívej se, jak to dopadlo v Kosovu.


Milý čtenáři, pokud bys chtěl dostávati e-mailem upozornění, že vyšel nový článek, zajdi doprava nahoru. Najdeš tam nápis “Sleduj novinky e-mailem”. Tam vlož adresu a klikni na Sleduj. Dá se to vždy zase zrušit.