Úvahy o pomáhání jiným

Všímám si poslední dobou, že zástupci migračního průmyslu mají pro média jen jednu písničku: uprchlíci prostě jsou a chceš-li být, člověče, Dobrým Andělem, tak je musíš dovážet do svojí země. Čím víc, tím líp. A když tak nechceš činiti, jsi zlý sobec a neměl bys vůbec vylézt na veřejnost, hanba ti!

Cožpak jsou to jediné dvě možnosti? Příteli, kdykoliv tě někdo tlačí do zjednodušeného výběru “bílé nebo černé”, tak to s tebou nemyslí dobře. Reálné situace bývají málokdy tak jednoduché.

Citovější jedinci se na to bohužel chytí. Představí si na jedné straně utrpení uprchlíků v táborech, na druhé “jenom” přijetí deseti, dvaceti … a více tisíc lidí do vlastní země a řeknou si: volba je jasná. Není. Protože existují i třetí, čtvrté a páté strany, jejich existenci aktivisté z migračního průmyslu zamlčeli. Pojďme se na ně podívati.


Základní bod: dovoz velkého množství lidí z islámských kultur se v Evropě neosvědčil. Připadá mi neuvěřitelné, že dnes ještě někdo hájí opačný názor, když skutečnost tak tvrdě bije do očí (v Čechách mě napadá kupř. Jakub Patočka, ten vidí jen to, co viděti chce, a hlásí se hrdě k multikulturalismu asi tak 5 let poté, co se z něj na Západě stalo toxické slovo). Nejde jen o nás Evropany, jest to symetrický problém – ani ti dovezení migranti nejsou u nás kdovíjak šťastní. Finančně se jistě mají lépe než ve své domovině, ale lidský život nejsou jen finance. Vysedávat doma na dávkách a pozorovat, že je domorodci tiše nesnášejí, to není zrovna recept na spokojenost. A tento problém se opakuje všude – v Německu, v Británii, ve Francii, ve Švédsku, kam se podíváš. Závěr: s výjimkou zaměstnanců migračního průmyslu není takový postup (odmítám jej nazvati “řešením”) dobrý pro nikoho.

Podívejme se na současnou krizi v Sýrii a Islámský stát. Ano, pár milionů lidí je na útěku. Ale kořen toho problému je islámský džihád, který na sebe v daném koutě světa vzal podobu Islámského státu. To před ním utekly miliony. Jak chcete někomu pomoci, nebudete-li léčit příčinu věci?

Islámský stát musí být zničen, této entitě nesmí být dovoleno existovati, protože pokud v regionu pevně zakoření, tak uvidíme peklo, jaké si je těžké jen představit. Současné orgie s usekáváním hlav jsou proti tomu slabý odvar. Jenže k tomu, aby Islámský stát byl zničen, je potřeba boj. Proč bereme mladé zdravé muže jako “uprchlíky”? Mají bojovati proti nepříteli, který uzurpoval jejich vlast. Dal bych jim uniformu, zbraň a pár nábojů a poslal je na frontu. Kdo jiný, než sami Syřané, by se měl postarat o to, aby se jejich země nestala hnízdem džihádistů?

Peníze ušetřené na výživě těchto migrantů bych vynaložil na vojenskou a technickou pomoc Kurdům. Jsou odvážní a bojují proti Islámskému státu téměř sami. Svou odvahou a vytrvalostí si vysloužili náš vděk daleko více než ti, kdo se nám snaží doplavit do Evropy na rezavých člunech. Nechť jsou za svoji odvahu odměněni! Poslat jim zbraně, přikrývky, nemocnice a různé technické prostředky vedení boje, to je to, co by Evropa měla dělat. A až bude z ISIS jen hromada padlých “bojovníků”, pak se mohou syrští uprchlíci začít vracet do své vlasti a znovu ji budovat podle toho, jak uznají za vhodné.

Sýrie je Sýrie a Česko je Česko. Mohou si pomáhat, ale neměly by se navzájem pokoušet zkřížit. Výsledek by byl horší než původní stav.


Milý čtenáři, pokud bys chtěl dostávati e-mailem upozornění, že vyšel nový článek, zajdi doprava nahoru. Najdeš tam nápis “Sleduj novinky e-mailem”. Tam vlož adresu a klikni na Sleduj. Dá se to vždy zase zrušit.