Džihád dělohou

Starší čtenáři si asi vzpomenou, že za normalizace se 8.březen slavil jako Mezinárodní den žen.

Pro celou ČSSR to býval velký den. V rozhlase otravovala Gusta Fučíková, Marie Kabrhelová a jiné profesionální soudružky, kterým Gustáv Husák milostivě na jeden den přenechal řečnický pult.

Na pracovištích panovala atmosféra značně uvolněná. Nebylo výjimkou, že se už od časného odpoledne nezřízeně pilo. Mužští spolupracovníci nosili květiny a doufali, že se během nadcházejícího večera přesvědčí o tom, jak je to s ženstvím jejich kolegyň. Někdy se zklamali, jindy ne.

Když už tedy máme takové významné výročí, pojďme se podívat na džihád z hlediska ženského. On se totiž nemusí vésti jen bombou a kalašnikovem. Jsou i méně hlasité, leč v konečném důsledku stejně smrtící prostředky.

muslim_children

Notorický excentrik Muammar Kaddáfí kdysi “na plnou hubu” prohlásil, že islám dobude Evropu skrze dělohy svých žen. Tento výrok by mohl dostati cenu za nejprozíravější a nejpřesnější proroctví, které kdy bylo masově ignorováno. Skutečně, až na čestné výjimky se evropští politici nad danou věcí vůbec nezastavují. Řada z nich si ani nedovolí uvažovati nad tím, že dominance islámu by mohla být něčím jaksi špatná.

Zajímavé přitom je, že islám dlouho žádnou demografickou dominanci neměl. Naopak, ještě v 19.století byl vůči Evropě ve zřetelné nevýhodě. Proč?

Na rozdíl od evropských zemí, v nichž se rozvíjela věda a technika, včetně hygieny a medicíny, byl islám zaseknut ve věčném bezčasí středověku. Každá epidemie, která přišla, si vyžádala desetitisíce mrtvých a odevzdaní věrní muslimové jí v tichosti podléhali, protože to byla vůle Alláhova. Už Daniel Defoe ve svých Denících z morového roku zmiňuje, že mohamedáni nekonají žádná opatření proti moru a umírají jako mouchy, protože Alláh to tak chtěl. A jelikož tehdejší doba byla na infekční nemoci mimořádně bohatá (neštovice, tuberkulóza, cholera, mor – vyber si, čtenáři!), islámské národy byly decimovány periodicky. Když se Francouzi poprvé vylodili v Alžíru v roce 1830, bylo tamní pobřeží téměř neobydlené.

Pak se ovšem Evropa ve své vstřícnosti a laskavosti začala s ostatními národy světa děliti o své lékařské a vědecké poznatky. A to způsobilo ve světě islámu takovou masivní vlnu porodnosti, že doteď sklízíme následky. Pro dobrotu – na žebrotu. (A možná ještě hůř!)

Bandy “mladíků”, které připlouvají na vratkých člunech do Evropy, jsou produktem nesmírně vysoké plodnosti islámského světa v 50.-80.letech. Dvě generace muslimů se množily jako králíci, nyní vyvážejí své přebytky k nám do Evropy. Kde se tyto přebytky usadí a pobírají sociální dávky k tomu, aby vytvářely další místní přebytky. Nezaměstnanost mezi evropskými muslimy běžně přesahuje 50% a živiti je musíme my, daňoví soumaři.

Z hlediska muslimů je to samozřejmě výborná strategie. Nevěřící je podporují a dávají jim k dispozici všechny svoje výdobytky, které by jejich původní civilizační okruh nikdy nebyl schopen vytvořiti. Ale co z toho máme my?

Přesněji řečeno, co z toho mají politici, kteří tuto aktivitu podporují, nebo jí aspoň nebrání a bezradně kolem ní přešlapují?

Někteří z nich se nepochybně domnívají, že jim vděční muslimové budou dávat hlasy. To je naivita, aspoň v delším časovém období. Nedávno proběhl zajímavý vývoj v Nizozemí, kde se socialistická strana neustále ztotožňovala s multikulturalismem. Nabrali si do členské základny muslimy, kteří se jim posléze odvděčili tím, že vyházeli staré “bílé” partajníky ze sedla a dosadili na kandidátky svoje souvěrce. Leckterý politický veterán zjistil, že po 30 letech se musí náhle živiti v soukromém sektoru, kde se v 55 letech věku těžko shání práce. Tomu říkám “přepočítat se” ve velkém měřítku. Doufám, že to ČSSD sleduje!

Řada dalších se však prostě bojí – bojí se jednak otevřeného násilí ze strany muslimů, jednak nemilosrdných mediálních brigád, které se pokusí zničit každého, kdo vystoupí proti politické korektnosti. Před každým politikem na Západě stojí tvrdá volba. Buď bude tiše ignorovat nejzávažnější problém, se kterým se potýkají jeho voliči, nebo bude nucen žít pod policejní ochranou a západní bratři Erika Taberyho mu budou spílat do nacistů, fašistů, ksenofóbů a rasistů. Čím dál více se jich s tím ovšem smiřuje, protože doslova “na ulici” jsou k sebrání miliony hlasů voličů, kteří mají multikulturalismu a islámu až po krk.


Zpět k demografii.

Porodnost v islámském světě posledních 30 let prudce klesá. Ne všude, ale skoro všude. Dokonce i v té rozválčené Sýrii je dnes normou mít dvě děti na rodinu. Městské oblasti Turecka a Íránu jsou, co se množství dětí týče, plně srovnatelné s Evropou. Bydlet v Istanbulu nebo v Teheránu je drahá legrace a mnohé páry odkládají narození prvního potomka do třiceti let věku, stejně jako v Londýně nebo v Praze.

Z toho pro nás plyne určitá naděje, protože stačí odolávat zhruba tak jednu generaci. Pak už nebude islámský svět disponovat takovou zásobárnou vzteklých mladých mužů jako dnes. Ale ta jedna generace potrvá zatraceně dlouho. Musíme, musíme, jednoduše musíme být schopni a ochotni si zvolit takové politiky, kteří budou brát naši ochranu vážně a kterým na tom, co o nich píše multikulturně-postmoderní tisk, nebude pranic záležet. Západní státy mají velmi vážný problém, ale my se mu ještě můžeme vyhnout!


P.S.: Jestli Islámský stát, Boko Haram a jim podobní prosadí svoje, tak možná muslimský svět přijde o svoji demografickou výhodu daleko drastičtějším způsobem. Všichni tito primitivové pohrdají nevěřícími a jejich vědou. Také už se v jimi ovládaných oblastech opět šíří dětská obrna, proti které přitom existuje účinné očkování. Umíš si představit, jak by v takovém Islámském státě vypadala epidemie eboly?


Milý čtenáři, pokud bys chtěl dostávati e-mailem upozornění, že vyšel nový článek, zajdi doprava nahoru. Najdeš tam nápis “Sleduj novinky e-mailem”. Tam vlož adresu a klikni na Sleduj. Dá se to vždy zase zrušit.