Země zázračných karet

gold_credit_card
Kdysi dávno, krátce poté, co padl Saddám, jsem četl v jedněch zahraničních novinách rozhovor s jistým Haiderem. Haider byl mladý Iráčan z nějaké velmi důležité rodiny. Studoval v Londýně ekonomii a rozhovor s ním se dal číst. Ani slovo o islámu.

Zato mě zaujala jiná věta. Taková, že se v ní možná skrývá jedna z odpovědí na dnešní migrační krizi. Milý Haider totiž říkal toto:

“Kdykoliv přijedu domů do Basry na prázdniny, vyptávají se mě lidi, jestli opravdu v tom Londýně mají všichni takové ty kouzelné kartičky, které strčíš do zdi a vytisknou se ti peníze, jak potřebuješ. Vždycky je strašně zklamu, když jim vysvětlím, že to jsou vaše peníze a že si je nejdřív musíte někam uložit. Oni mají prostě představu Evropy jako země absolutního blahobytu, kde každý má to, na co si pomyslí.”

O pár let později mi něco podobného líčil soused, který se právě vrátil z Jižní Afriky. Byl to příslušník kmene Zulu, takže si mohl dovoliti různé rasistické poznámky, za které by bělocha na Západě asi zavřeli. A v tomto případě říkal: “Ti imbecilové z kmene Xhosa! Nějaký politik jim nakecal, že když ho budou volit, tak jim rozdá ty kouzelné kartičky, které mají bílí, a které vždycky jenom strčíš do zdi a vytisknou se ti peníze. A oni ho zvolili, kreténi jedni!”

A do třetice mi říkal jeden egyptský křesťan, že v Egyptě sice kdekdo neumí číst a psát (a vskutku, statistické údaje za rok 2013 říkají, že negramotných Egypťanů je 26 procent), ale televizi má skoro každý, aspoň starou, a všichni hltají seriály z Evropy. Takové ty nekonečné pitomé sladké seriály, v nichž nikdo nepracuje, všichni jsou bohatí a jediné otázky, které řeší, jsou “kdo s kým” nebo “jaké si mám koupit nové auto či šaty”. A protože nic jiného z Evropy neznají, tak si představují, že takhle to v Evropě chodí, a nehorázně nám závidějí. Zvlášť, když pak vylezou ven a rozhlídnou se po veškeré té špíně a bordelu, kterými se vyznačuje každodenní život Egypťana.


Milý čtenáři, jestli je to tak, má Evropa značný problém. Takový ten “public relations” problém. Pokud si miliarda Afričanů a tři sta milionů Arabů, o Pákistáncích a dalších ani nemluvě, představuje, že stačí doplout na evropské břehy a od té chvíle je život v luxusu zajištěn, tak je jasné, proč jsou ochotni platit sto tisíc překupníkům a lézt na vratké čluny. Kvůli takovému domnělému zisku se totiž vyplatí riskovat i utonutí.

Před pár dny jsem zaznamenal zprávy o tom, že arabští uprchlíci v Budyšíně (jen deset minut autem od českých hranic – ach bože) protestují proti ubytování, kde je deset postelí na jednom pokoji. Tak si říkám, jestli toto taky není meziprodukt nějaké utkvělé představy, že v Evropě mají všichni všechno a pokud se nechtějí rozdělit, tak je to urážka.

Je otázka, zda by se nevyplatilo vysílat v Arábii a Africe nějaký speciální program na téma “Jak se žije v Asylheimu, kde se stojí fronta i na záchod.” Možná by si leckdo tu cestu přes Středozemní moře ušetřil a my bychom si pak mnoho trápení ušetřili také. Ale nečekám od našich politicky korektních filmařů, že by to udělali.


P.S.: Ještě na jednu takovou historku jsem si vzpomněl. Jeden americký důstojník líčil svůj pobyt v Iráku. Američané sloužili spolu s iráckými vojáky. V Iráku je samozřejmě vedro i “normálně”, natož, nosíš-li uniformu, neprůstřelnou vestu a jezdíš tankem, který je v podstatě jedna velká plechová pec. To už je opravdu na smrt jen z horka, ani nemusíš potkat nepřítele.

Nu, a mezi Iráčany se rozšířila nějaká pitomá pověst, že Američani mají pilulku, kterou když spolkneš, tak ti vůbec není horko, a že jejich vojáci ji užívají – ale že se nechtějí se svými iráckými spojenci děliti, protože jsou to špinaví nevěřící psi a nemají rádi Araby. Ačkoliv smyšlenka byla blbá, zapustila kořeny, rozšířila se i mezi důstojníky a hrozil opravdu vážný rozkol.

Onen Američan to zachránil tím, že přišel k iráckému veliteli, svlékl se u něj donaha a propocené smrdící oblečení mu naházel na stůl, aby si pan plukovník čichnul. Pan plukovník uznal, že i Američani se potí, tudíž že je jim asi vedro, a bylo po problému. Ale kdo ví, kolik podobných kravin ještě rozvojovým světem putuje a přispívá ke dnešní migrační krizi!

Když někdo pochází z kulturní oblasti, které ve vědě a technice “ujel vlak” už někdy v roce 1350, uvěří čemukoliv. Bohužel.


Milý čtenáři, pokud bys chtěl dostávati e-mailem upozornění, že vyšel nový článek, zajdi doprava nahoru. Najdeš tam nápis “Sleduj novinky e-mailem”. Tam vlož adresu a klikni na Sleduj. Dá se to vždy zase zrušit.