První stovka za námi

hndred

Milý čtenáři, toto je stý příspěvek na Ibn Warraqově blogu. Proto dovol, když na chvíli odbočím od zdejších ústředních témat a napíšu něco o samotném blogování. Snad to nebude přílišná nuda.


Nejprve trochu statistiky. Starý blog na wordpressu má v tuto chvíli 10563 přístupů a nový blog na IvČRN, kde se právě nacházíš, dosáhl čísla 52902. Pěkná čísla, ve která jsem zprvu ani nedoufal. Odhadoval jsem to tak na deset tisíc – za rok.

Děkuji vám, milí čtenáři! Myšlenka na to, že někde čekají netrpělivé oči a duše, které se těší na další článek, mě už několikrát “vykopala” z pohodlného lůžka nebo křesla a přiměla sednouti k psaní.

Pokud jde o nejpopulárnější články, první pětka vypadá takto:

  1. Nevěřící pes I. (zrovna ten nejslabší!), 5862 návštěv.
  2. Hlavy vzhůru!, 5140 návštěv.
  3. Nevěřící pes IV., 3567 návštěv.
  4. Nevěřící pes III., 3094 návštěv.
  5. Poučení z krizového vývoje, 2766 návštěv.

Převážně jsou to články z poslední doby, kterým udělalo publicitu IvČRN (díky!), a je rovněž vidět, že obrázky táhnou více než slova.

A jak to vypadá na opačném konci?

  1. Slovo nezabiješ, mluvčího bohužel ano, 20 návštěv.
  2. Společný jmenovatel, 29 návštěv.
  3. Mlčeti zlato, 29 návštěv.
  4. Jak se rodí nová slova (II), 29 návštěv.
  5. Jak se rodí nová slova, 30 návštěv.

Co se geografického rozložení týče, kraluje Česká republika (95% všech přístupů), druhé je Slovensko (kolem 2%), třetí Británie (1%) a zbytek států jsou paběrky, ale našli se i jednotliví návštěvníci z Kajmanských ostrovů, Kapverd, Mauricia, Iráku, Srí Lanky a Angoly. V Evropě máme jen jedno bílé místo – Bosnu a Hercegovinu. Z velkých států světa nás ještě “nepoznal” Írán, Argentina a Etiopie. Zato z Kataru chodí nějaký pravidelný návštěvník, asi expatriot, kterému místní pokrytecká kultura leze krkem.


Názory vás, čtenářů, na kvalitu zdejších článků a komiksu se za tu dobu dost různily, ale většina z vás byla docela laskavá. Výslovných vynadání bylo jen málo.

Několika lidem očividně neseděl “naivní” styl kreslení, který Ir Paddy používá pro tvorbu Nevěřícího psa. Ale většina čtenářů, zdá se, bere našeho drzého čoklíka jako vtělenou nadsázku a líbí se jim to. Takže budeme pokračovat ve stejném stylu, přivedeme na svět nové postavy a tak dále. V zásobě máme už patnáct dalších dílů a navíc plánujeme skrze Facebook vyhlásit i jakýsi konkurz o nejlepší námět z řad čtenářstva. Ale to až v létě.

(Paddy k tomu poznamenává, že postavičky jsou trochu šablonovité, protože ještě nestihly úplně vyzrát ani v myslích nás, autorů – a že časem z nich budou větší osobnosti, ale ten proces se nedá příliš urychliti.)

Sluníčkových návštěvníků tu zatím bylo málo. Zaznamenal jsem jednu návštěvu z Multikulturního centra, která se zdržela komentářů.

Hlasití trolové byli přesně dva. Jeden z nich, který se podepsal jako Muhamad al-Chomejní, po sobě (u Nevěřícího psa I.) zanechal tento vzkaz:

Nejubozejsi vec co jsem kdy videl. Kresba na hovno. Napad na hovno a pointa? Necekane taky na hovno. Autori jsou na urovni prvniho stupne zakladni skoly, zkratka hlavy na hovno. Doufam ze vas neurazi nadmerne uziti slova hovno 😉 Preju kratky a smutny zivot 😉

Tímto jej srdečně zdravím a konstatuji, že naše láska je nepochybně vzájemná. Kdybych chtěl karikovat sluníčkáře, asi bych to nezvládl lépe.

Druhý komentář, který putoval do redakčního chlíva, se ocitl pod článkem Libanonská trápení a zněl takto:

To je ale slátanina, ty jeden blbej čuráku.

Zajímavé je, že nebyl anonymní, dotyčný se podepsal a uvedl na sebe e-mail – kterýžto e-mail patří poměrně známému pražskému docentovi gastroenterologie, tedy oboru, jež nebývá spojován s multikulti aktivismem. (Dokonce bych řekl, že člověk, který se živí prohlížením konečníků, musí poznat, že jistá náboženství a kultury se nacházejí právě tam a ne jinde.) Od té doby o sobě nedal slyšet. Tímto jej rovněž zdravím a přeju krásný pracovní den.


Velká obava každého, kdo něco píše, je, že mu vyschne inspirace. Sedět před klávesnicí a vejrat na prázdný monitor je věru nepříjemný pocit. Bojím se toho taky, zatím se to nestalo, leč jednou to přijít musí. V takovém případě asi odjedu za Paddym a budeme si čistit hlavy irskou whiskou, aby se do nich zase vešlo něco nového. A vy to poznáte podle toho, že bude nějaký čas vycházet jenom Nevěřící Pes.

Ale zatím je pořád ještě něco v zásobě. Takže dosti plácání a vzhůru do další stovky!

Váš

Ibn Warraq (CZ)


Milý čtenáři, pokud bys chtěl dostávati e-mailem upozornění, že vyšel nový článek, zajdi doprava nahoru. Najdeš tam nápis “Sleduj novinky e-mailem”. Tam vlož adresu a klikni na Sleduj. Dá se to vždy zase zrušit.