Právo na lepší život

redistribution

Tak se nám europoslanci rozhodli dokázat, že dnešní politická scéna je ještě horší, než si myslíme, a odhlasovali rezoluci vyzývající k zavedení povinných kvót na uprchlíky.

Europarlament je sice v rámci EU skoro bezvýznamnou entitou, ale přesto tato událost naznačuje, že zdravý rozum v EU je na tom bledě. Idea sociálního státu byla možná udržitelná v době, kdy měl zavřené hranice, ale tito jedinci jsou odhodláni živit půlku světa z našich peněz!

V novodobém orwellovském světě, kde Evropané mají jen povinnosti a všichni ostatní jen práva, tak tito soudruzi de-facto podpořili právo na lepší život, kdekoliv se komukoliv zachce.


Kdyby byl osud spravedlivý, čekalo by každého poslance, který pro tuto rezoluci hlasoval, doma rozbité okno a pod ním na podlaze sedících deset černoušků, kteří si iniciativně vybrali nejen konkrétní stát, ale i zcela konkrétního dobrodince. Samozřejmě by se tomu neříkalo “vloupání”, ale “azyl”, a dotyčný politik by měl povinnost je u sebe ubytovat a do smrti živit. Však má dost vysoký příjem na to, aby to utáhl.

Prakticky vzato je to bohužel naopak. Tito naši reprezentanti, kteří by nám nejradši přidělili Afričana do každé rodiny, jsou ti poslední, kdo na vlastní kůži pocítí dopad svých rozhodnutí. Vrcholný politik, který stále ještě bydlí v běžné čtvrti mezi svými voliči, to je dnes vzácnější než bílá vrána nebo kulový blesk. Týká se to i levice, kde dělnické kádry dávno nejsou vítány. Zrovna včera jsem četl, že marxistický řecký ministr financí Varufakis (to je ten excentrik, který chodí na vrcholná jednání v kožené bundě a má plnou hubu sociální spravedlnosti), má luxusní vilu, kterou se nyní rozhodl pronajímat za 5000 Eur týdně. Divím se, že ho vlastní obyvatelstvo nevyválí v dehtu a peří.

Situace v Evropě je taková, že čím dál užší střední třída je povinna živit: státní aparát, vlastní děti na studiích, nemakačenky z povolání (pardon, “sociálně vyloučené”) a rovněž miliony nezaměstnatelných barbarů z jihu. Přičemž další desítky milionů se jen těší na to, aby sem mohly dorazit také. Jestli se ti, milý čtenáři, zdá takový systém finančně a číselně neudržitelný, tak máš pravdu, opravdu neudržitelný je.

Teoreticky by demokratický systém měl nejhorší výstřelky tohoto typu korigovat. Prakticky, jak vidíme ze včerejšího hlasování, na nás naši vlastní volení zástupci zvysoka kašlou. Poslední dobou už opravdu těžce zvažuji, zda vůbec existuje dostatečně důvěryhodný politik, kterému bych dal svůj hlas.


Milý čtenáři, pokud bys chtěl dostávati e-mailem upozornění, že vyšel nový článek, zajdi doprava nahoru. Najdeš tam nápis “Sleduj novinky e-mailem”. Tam vlož adresu a klikni na Sleduj. Dá se to vždy zase zrušit.